Kyslíková terapie dodává tělu kyslík, který se mu nedostává, když člověk dýchá vzduch. Představuje jakousi pomůcku pro dýchací systém. Oxygenoterapie může být podávána jako krátkodobá účinná léčba ke zvládnutí akutních nebo nouzových stavů v nemocničním prostředí nebo jako součást dlouhodobé péče o nemocného pacienta v domácím prostředí, dnes ji dokonce může běžný člověk mít u sebe v tašce ve formě spreje s inhalační maskou.
Pavla Horáková: “Zdravý člověk by měl využívat kyslíkovou terapii spíše v rámci wellness nebo relaxace. Není zde potřeba pravidelné aplikace, a pokud se člověk rozhodne ji vyzkoušet, doporučuji konzultaci s odborníkem. Je důležité dbát na to, aby nedošlo k nadměrnému používání, protože to může vést k nežádoucím účinkům, jako je podráždění dýchacích cest nebo dokonce riziko oxidativního stresu. Celkově lze říci, že zdravý člověk bez dýchacích potíží nemá kyslíkovou terapii nezbytně zapotřebí, a pokud o ní uvažuje, je vhodné se poradit s lékařem nebo odborníkem. Nezapomínejme však na přirozené zdroje kyslíku, jako jsou pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu”
Kyslíková terapie v souvislosti s COVID-19 a jinými indikacemi
Podle farmaceutky může být klíčovým nástrojem v léčbě těžkých případů COVID-19, zvláště u pacientů s hypoxémií nebo respiračním selháním. Pavla Horáková říká, že použití kyslíku může zachránit i život, zejména pokud je zahájena včas a monitorována odborníky. Pacienti by však podle ní neměli tuto terapii užívat bez doporučení lékaře, a její použití by mělo být vždy součástí širší léčby zaměřené na zvládnutí onemocnění COVID-19. “Kyslíková terapie se nejčastěji používá u pacientů s nízkou hladinou kyslíku v krvi. To může být důsledkem nemocí, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), cystická fibróza, srdeční selhání nebo plicní hypertenze. Další indikace zahrnují například pneumonii, poruchy spánku, otravu oxidem uhelnatým nebo syndrom akutní dechové tísně (pozn.: tyto dva stavy se většinou už léčí na jednotce intenzivní péče). Terapie musí být vždy naordinována lékařem, aby se předešlo případným komplikacím,” upozorňuje Horáková.
Mezi komplikacemi i závislost
Farmaceutka upozorňuje, na hlavní rizika nekontrolované kyslíkové terapie, jako hyperoxie, což je nadbytek kyslíku v těle. To může podle odbornice vést k tvorbě volných radikálů, poškození tkání nebo podráždění plic, což se může projevit kašlem nebo dušností. Další komplikace mohou zahrnovat vysušení sliznic a akumulaci oxidu uhličitého v těle. “Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemoci kteří jsou závislí na nízké hladině kyslíku jako stimulu pro dýchání, mohou při nadměrném podávání kyslíku trpět respirační depresí, což může vést k zastavení dýchání. Je důležité, aby kyslíková terapie byla správně indikována a monitorována lékařem. Vzniknout na ní může dokonce i závislost,” uvádí Pavla Horáková
Terapie jako podpora při psychické zátěži
Kyslíková terapie může být užitečná jako doplňková terapie při stresu nebo úzkosti, protože zlepšuje okysličení a přináší krátkodobou úlevu. Farmaceutka Horáková, ale i tady upřesňuje: “Není to dlouhodobé řešení, které by mělo nahradit osvědčené techniky zvládání stresu. Pokud někdo trpí dlouhodobým stresem nebo úzkostí, měl by se obrátit na odborníka.”
