Zázvorovník lékařský - Zingiber officinale
Zázvor se začal pěstovat asi před dvěma tisíci lety v Číně, kde byl využíván jako velmi lahodné a oblíbené koření. Z Číny putoval do Indie a odtud se s mořeplavci dostal i do Evropy. V českých zemích se objevil až ve 13. století, většinou smíchaný s exotickým kari. Zázvor se tehdy využíval ke kořenění pokrmů, k léčení nejrůznějších neduhů a také v cukrářství. My se však dnes nebudeme zabývat excelentní chutí zázvoru, ale jeho unikátními léčivými schopnostmi.
Oddenek zázvoru vypěstujete i u nás
Síla nenápadné rostliny podobné rákosu se ukrývá pod zemí. Oddenek zázvoru obsahuje mnoho účinných účinných fytochemikálií. Ostrá chuť zázvoru je způsobená gingeroly, které mají rozsáhlé léčivé účinky. Dále obsahuje silice, vitamíny A, B, C, E a minerály (sodík, hořčík, vápník, železo, draslík), škrob a další látky.
Zázvor - adaptogen i superpotravina
V současnosti se právě zázvor považuje za jednu ze superpotravin. Je nejvyužívanější pro svou schopnost udržovat zdravou imunitu organismu, působí jako antioxidant a prospívá zdraví dýchacích cest.
Účinky zázvoru
- udržuje normální hladinu cukru v krvi
- podporuje normální činnost kardiovaskulárního systému
- podporuje normální trávení, což se využívá při mírných nevolnostechv ranné fázi těhotenství a při cestování
- podporuje přirozenou obranyschopnost, imunitní systém a dýchací cesty
Zázvorový čaj ulevuje při nevolnostech v těhotenství. Zázvor se užívá v rozumné míře a ne dlouhodobě. Doporučujeme poradit se se svým lékařem. U přípravků obsahující sušený zázvor si vždy čtěte příbalový leták.
Zázvor je dobré mít vždy doma po ruce
Na podzim a v zimě většinou snadno seženeme čerstvý zázvor v každé zelenině, ale co jindy? Zázvor je totiž užitečný po celý rok. Zakoupit si můžeme sušený práškový zázvor, kandovaný zázvor nebo zázvorový sirup. Ve formě doplňku stravy seženeme zázvorové tablety, které se využívají při cestování.
Zázvorový sirup se nám nezkazí a lze jej použít s perlivou vodou na přípravu osvěžující limonády.
Veškerá zdravotní, výživová či léčebná tvrzení jsou v rámci legislativy EU výrazně omezena. Při tvorbě článků smíme vycházet pouze ze schválených tvrzení, která uvádí platná legislativa.
